Památky

 
Benediktinský klášter a klášterní kostel sv. Vojtěcha

Benediktinské opatství sv. Václava je impozantním komplexem, který leží v Broumově - v kotlině ohraničené Broumovskými stěnami a Javořími horami při hranicích s Polskem. Klášter byl založen ve 13. století mnichy řádu sv. Benedikta, který je nejstarším mnišským řádem západního křesťanství. V 17. století byl klášter přestavěn do dnešní barokní podoby italským stavebním mistrem Martinem Alliem z Lowenthalu a architekty Kryštofem Dientzenhoferem a jeho synem Kiliánem Ignácem. Posledně jmenovaný je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka - štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem A.Schefflerem. Interiéry opatství a konventu byly vyzdobeny mj. obrazy Petra Brandla. Oltářní obrazy v bočních kaplích kostela namaloval V.V.Reiner.

 

Klášter je možné navštívit v rámci komentované prohlídky kdykoliv během roku nebo při některé z četných kulturních akcí.

Otevírací doba, vstupné, zajímavosti, fotografie, přehled kulturních akcí: www.klasterbroumov.cz

Broumovský klášter hledáčkem Toulavé kamery České televize.

Zobrazit více
Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově

Unikátní dochovaná památka lidové dřevěné architektury, která je dominantou broumovského hřbitova.

Hřbitovní kostel je jednou z nejstarších dřevěných sakrálních staveb ve Střední Evropě a je pozoruhodný svou architekturou i výmalbou interiéru. O tom, jak kostel vypadal původně, nevíme nic, snad kromě toho, že byl postaven ze dřeva. Byl spálen při obléhání města husitskou vojenskou hotovostí v červnu 1421 a dnešní podoba kostela pochází pravděpodobně z roku 1450. Ve své době byla také populární pohádka o založení kostela v roce 1177 pohanskou princeznou.

Výjimečná stavba bez jediného hřebíku!

Zobrazit více
Zámek Ratibořice a Babiččino údolí

Babiččino údolí patří mezi  nejznámější výletní místa Východních Čech. Celá krajina Babiččina údolí a zámku Ratibořice je ideální pro poklidnou dovolenou v letním i zimním období. V létě na Vás čeká malebná krajina se zvlněným podkrkonošským terénem, která je výborná pro pěší turisitiku a jízdu na kole. V zimě na Vás čekají bežky, podkrkonošské vleky nebo blízké Krkonoše.  Objevíte zde známá místa z knížky Boženy Němcové "Babička",  jako je Ratibořický zámek, mlýn nebo Staré Bělidlo. Často se zde pořádají rozmanité kulturní akce, které se hlásí k odkazu Babičky. A tak zde uvidíte oživené postavy z románu – Barunku, pana mlynáře, Babičku nebo dokonce slavné čtyřnohé přátele v podání Sultána a Tyrla. Přijeďte na týden nebo na víkend.

Pobyt v Babiččině údolí doporučujeme pro milovníky přírody, peší turistiky, cyklistiky, rodiče s dětmi a aktivní seniory. Rezervujte si včas ubytování v Babiččině údolí a poznejte krásy tohoto kraje.

Zobrazit více
Hospital Kuks

Již v roce 1696 se hrabě Špork rozhodl, že na svém hradišťském panství založí domov pro přestárlé veterány z okolí. Poté, co začaly na levém labském břehu v Kuksu růst Šporkovy lázně s rezidencí, byl jako místo pro budoucí ústav vybrán protější, pravý břeh.

Hospital fungoval až do roku 1938, kdy kvůli mnichovské dohodě museli milosrdní bratři se svými chovanci hospitální budovu opustit. Dům začal sloužit částečně jako sklad arizovaného majetku, byla sem přesunuta hospodářská škola z Liberce a provozováno vlastivědné muzeum. Od r. 1942 tu fungovala župní polepšovna pro mladistvé delikventy. Na samém konci války našly v domě útulek německé ženy a děti prchající před postupující Rudou armádou.

Po druhé světové válce přešla hospitální budova do správy ONV v Jaroměři. V jednom křídle se až do roku 2001 bádalo v pobočce krajského archivu Východočeského kraje. Ve druhém křídle do konce 60. let fungovala jedna z léčeben dlouhodobě nemocných. Centrální díl okolo kostela převzala po roce 1946 Národní kulturní komise.

Koncem 50. let začíná pozvolná a zdlouhavá cesta k záchraně barokního komplexu. Jejím nejvýznamnějším počinem byl jednoznačně přesun originálů soch Ctností a Neřestí do prostor bývalé nemocnice, dnešního lapidária, v roce 1984.

Sny o rekonstrukci hospitalu se naplnily v roce 2010, kdy odstartoval projekt Kuks - Granátové jablko, který proměnil objekt v moderní památku skrývající regionální vzdělávací centrum, samozřejmě s citlivým přístupem k péči o národní kulturní dědictví. Obnovený hospital se opět otevřel veřejnosti po jednoleté pauze v březnu 2015.

Více o projektu obnovy areálu se dočtete zde: Oficiální webové stránky

Zobrazit více
Mlýn Dřevíček vám odhalí taje mlynářského řemesla
Navštivte muzeum mlynářství s vodníkem, medvědem a čerty

Jak se z obilí stane mouka? Co dokázaly stroje, které používali naši předci k výrobě mouky? A kde mají své doupě zdejší mlýnští čerti? To se vše dozvíte při návštěvě mlýna Dřevíček.

Děti i dospělí se zde mohou podívat, jak se ze žita a pšenice mlela mouka v první polovině 20. století. Ve mlýně se totiž nachází kompletní mlýnské zařízení, jež bylo plně funkční v době před rokem 1940. Návštěvníci mlýna se tak seznámí s postupem mletí zrna od příjmu obilí od sedláků až po výdej mouky. Dozví se, k čemu slouží kapsové výtahy, mlecí stolice, loupačka, reforma a další technika. A pak už se mlýn s pomocí síly vody spustí: roztočí se všechny hřídele, řemenice a díky pevným koženým řemenům se rozhýbe vše, co se ve mlýně nachází.

Na své si tak přijdou milovníci techniky, kteří mohou obdivovat, jak zdánlivě jednoduché stroje mění zrno v mouku. Děti nejvíce udivuje „tančící stroj". Ty odvážnější a aktivnější mohou chytat do ruky pšeničnou krupici při jejím čištění, případně i zastoupit pana mlynáře při vysypávání pytlů s moukou do dřevěných nádob.

Když zbude trochu času a návštěvníci mají zájem, dozví se i o tom, že kromě běžných hospodářů ve mlýnech působil i „šejdíř". A víte, že ve mlýnech býval i „hasačert"? Pokud nevíte, co to bylo, vydejte se na prohlídku mlýna Dřevíček a nahlédněte pod pokličku starých řemesel i mlýnského tajemství.

Otevírací doba, cena vstupného a další informace naleznete ZDE.

Zobrazit více
Kostel sv. Jiří a Martina, Martínkovice

Kostel sv. Jiří a Martina stojí na návrší nad řekou Stěnavou uprostřed hřbitova. Dříve na jeho místě stával dřevěný kostelík, který je v pramenech poprvé uváděn k roku 1384 a v polovině 17. století k němu byla přistavena raně barokní věž. Ta se dochovala i po barokní přestavbě kostela v letech 1692–98. Jako jediný z celé broumovské skupiny je martínkovický kostel dílem stavitele Martina Allia, který již předtím na žádost opata Sartoria uskutečnil barokní přestavbu broumovského klášterního kostela sv. Vojtěcha.

Zobrazit více
Kostel sv. Máří Magdalény, Božanov

Původní kostel v Božanově je v nejstarších pramenech připomínán již ve 14. století a byl zasvěcen sv. Bartolomějovi. Se stavbou nového kostela sv. Máří Magdalény se začalo v roce 1709, pravděpodobně podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. Jak daleko byla stavba kostela dovedena a kdy byla přerušena, nelze zjistit, neboť se stavební účty z následujících let nedochovaly. Usuzuje se, že se zahájila stavba východní věže a presbytáře, přičemž starý kostel byl nadále užíván až do roku 1735.

Zobrazit více
Kostel sv. Markéty, Šonov

Již ve 14. století stál ve středu obce dřevený kostel sv. Jana Evangelisty, na jehož místě byla později postavena novogotická kaple Panny Marie. Dnešní kostel sv. Markéty stojí o samotě na vrchu západně nad Šonovem. Jeho stavba byla zahájena roku 1726 a dokončena pravděpodobně o čtyři roky později. Také zde je autorství připisováno Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. kostel-sv-markety-sonov Kostel je zajímavě orientován štítovou zdí s věžemi směrem k broumovskému klášteru, který odtud můžeme vidět. Základem půdorysu kostela je protáhlý osmiúhelník, k šesti kratším stranám tvořícím oba závěry se řadí další prostory. U vstupního průčelí dvojice hranolových věží se široce rozklenutým vstupním blokem mezi nimi a na konci dvě sakristie s kněžištěm uprostřed. Stavba má celkem šest vchodů, z toho tři vedou do předsíně kostela a tři do lodi. Původně měl kostel celkem čtyři zvony, většina však byla zrekvírována za první světové války. V roce 1927 byly nově pořízeny tři zvony, které zhotovila broumovská zvonařská dílna Octava Wintera. I ty však byly, až na jeden, během druhé světové války zabaveny a zvon, který zůstal, byl později převezen na věž klášterního kostela v Broumově. Interiér šonovského kostela byl značně poškozen a rozkraden. Přesto se zde bohoslužby již opět konají.

Zobrazit více
Klášter v Polici nad Metují

Břevnovská klášterní tradice praví, že na počátku 13. století vyslal opat Kuno do oblasti dnešní Police nad Metují rajhradského mnicha Juryka (nebo Jurika), který zde vybudoval poustevnu. Jak uvádí klášterní nekrologium, Juryk zemřel roku 1209, na jeho místo nastoupil břevnovský jáhen Vitalis a s několika bratry při poustevně vystavěl roku 1213 dřevěnou kapli Panny Marie. Ještě téhož roku si opat Kuno vyprosil od krále Přemysla Otakara I. darování tohoto území. Existence polického proboštství byla roku 1296 potvrzena též papežem Bonifácem VIII. Břevnovští opati brzy začali usilovat, aby k území Policka připojili i výhodněji položenou Broumovskou kotlinu.

Zřejmě za opata Martina I. byl vybudován klášterní kostel Panny Marie. Jeho součástí je též vynikající raně gotický portál. Polickému klášteru věnoval velkou pozornost na konci 13. století opat Bavor z Nečtin, který pro něj nechal pořídit několik rukopisů (např. Životy Otců) a další umělecká díla – mezi nimi na dřevě malovaný velký obraz nebo koberce. Začal též se stavbou kamenných budov, kde zřídil dormitář a refektář; postaven byl i třetí díl ambitu s obytnými prostory pro probošta. Dokončena byla také stavba kostela. 

Význam polického kláštera postupně upadá po založení kláštera v Broumově. Jejich osudy byly ale propojené. Při bojích o český trůn v 2. polovině 15. století byly oba kláštery, Broumov i Police, roku 1469 obsazeny vojsky hejtmana Františka z Háje, který bojoval na straně Matyáše Korvína. Později byl klášter v Broumově spolu s polickým proboštstvím králem Vladislavem Jagellonským zastaven Jindřichovi Münsterberskému, synovi Jiřího z Poděbrad. Roku 1499 bylo od krále Vladislava získáno privilegium, podle kterého neměly být nadále zastavovány statky ani broumovského, ani polického kláštera.

Roku 1602 se po nucené rezignaci do polického kláštera uchýlil i s klášterní pokladnou opat Martin II. „Korýtko", který zde také zemřel.

Lidová architektura na Broumovsku

Na Teplicko a do Broumovské kotliny od poloviny 13. století přicházeli kolonisté především z Durynska, kteří sem přinesli specifický druh hospodářské usedlosti známé jako "francký dvorcový statek". Vesnice v celém regionu Broumovska jsou kolonizačního typu a zastavění, podél potoků stoupají vzhůru na úpatí kopců a lesů.

Architektonické specifikum představuje na Broumovsku klasicistní dvorcový statek. Venkovský klasicistní dům vznikl pod vlivem klasicistní výstavby a přestavby města Broumova. Na venkově se prosazoval už od 20. let, především pak v letech 1850 - 1870.

Výzdoba fasád zde nerozlišuje mezi stavbami obytnými a hospodářskými. Detaily jsou vytvořeny ve štuku a doplňují základní členění fasád určených lizenami, římsami, slepými arkádami a pilastry. Součástí štítů orientovaných ke komunikaci jsou pamětní desky založení statku, kamenné reliéfy svatých a výklenkové sochy oblíbených světců. Klasicistní pilastry ve štítu jsou zpravidla zakončeny hlavicemi.

Charakteristické jsou vstupní portály umístěné v obloukových výklencích. Po stranách jsou niky se sedátky, vytesané z pískovce. Klenáky vstupních portálků jsou většinou datovány a označeny monogramem majitele a číslem popisným. Charakteristickou zajímavostí staveb je psí bouda, obložená pískovcovými deskami s reliéfním dekorem domečku. Omítky staveb jsou barevné, nejčastěji dvoubarevné - žluté a bílé. Barevné jsou též stylové klasicistní vstupní dveře do domů. Chlévy a maštale byly součástí obytného domu. Sýpky a stodoly tvořily obestavění dvora doplněné často výměnkem, jehož součástí byla někdy i sýpka. Sklepy byly někdy mimo dům, častěji ale součástí domu.

Vstupní brány do statků bývají někdy průjezdní výměnkem, někdy samostatné. Vzácně jsou zdobeny bohatou sochařskou výzdobou.

Copyright © 2019 Martin Huml

chalupy-broumovsko.cz